02 Tvůrce tvoří z lásky a pro lásku

Minule jsme si ukázali, že náš Tvůrce vše, co stvořil, a také vše, co neustále tvoří, tvoří tak, že se sám dává. Můžeme se ptát: Proč to Tvůrce dělá?

Odpověď hledáme v dalším textu první kapitoly bible:

26  I řekl Bůh:

„Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby…“

27 … jako muže a ženu je stvořil.

28  A Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi…“

29  Bůh také řekl: „Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu …

To budete mít za pokrm.“

31  Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré.

Tvůrce, který je společenství lásky,

společenství založené na láskyplných vztazích,

sám zakouší krásu a štěstí, které tyto vztahy v sobě nesou.

Tuto krásu a štěstí láskyplných vztahů chce umožnit zakoušet i někomu mimo sebe.

Proto tvoří jakési „hnízdo“, které my známe jako Vesmír, Stvoření,

do tohoto hnízda pak vkládá, posílá lidské tvory,

člověka,

kterého předtím obdařil schopností tuto krásu a štěstí láskyplných vztahů nejen sám zakoušet,

ale i sdílet je s druhými lidmi,

a umožňovat je zakoušet druhému.

Tvůrce tvoří tak, že se sám dává,

a tedy On, který je Láska, tvoří z Lásky.

Pro mě je životně důležité vědět, že

do tohoto světa jsem byl vložen z lásky.

Ten, který mě do tohoto světa vložil,

který mě do tohoto světa poslal,

chtěl pro mě dobro,

chce neustále pro mě dobro,

chce, abych žil dobrý, šťastný život.

On mě stvořil ke svému obrazu,

tedy jako toho, kdo je schopen sebe dávat druhému

a druhého v sobě přijímat.

To znamená, že

do tohoto světa jsem byl vložen pro lásku.

Už tady vidíme počátek Božího království, onoho

„království pravdy a života,

svatosti a milosti,

spravedlnosti, lásky a pokoje“,

jak zpíváme v prefaci z liturgie svátku Krista Krále.

Byl jsem vložen do tohoto světa,

abych měl podíl na tvorbě tohoto království láskyplných vztahů.

To je můj úkol zde na zemi,

to je moje poslání,

v tom nalézám smysl svého života.

Věřím tomu

a mé víře nezabrání ani to, že svět mi odhaluje spíše tu nelaskavou tvář,

že tu laskavou tvář musím pracně hledat tam,

kam nezasahují kamery televize a mikrofony rozhlasových stanic.

Ale vidím ji denně i na chodnících velkoměsta,

u pultů obchodů,

ve zdravotnických zařízeních,

často i ve školách,

v různých domovech,

ale zejména v rodinách.

Ale ze všeho nejdůležitější je skutečnost,

že tuto krásu a štěstí láskyplných vztahů mohu zakoušet ve své rodině,

u svých dětí, vnoučat a pravnoučat,

u svých příbuzných,

u svých přátel,

ve své farnosti.